Ráno po nejchladnější noci našeho vandru. Podle předpovědi. Není a nebylo to vůbec tak zlé, jak jsem čekal. Nefouká totiž vítr. K snídani si chystám kávu, kterou jsem si koupil v Hudy. Říkali, že „je to výborná káva na cesty, určitě budete spokojen.“
Nejsem spokojen. Chuť mi nesedla, ale to frajerovi v obchodě nemůžu vyčíst. Jsem docela ‚kávový barbar‘ a hodnocení na základě chuti je silně subjektivní. Co nechutná mně, může jiný borec zbožňovat. Problém ale je, ze sáček s kávou od Growers Cup nevydržel tři dny cestování lesem. S trochou šikovnosti se to dalo slít do hrnku tak, abych se neopařil a moc toho nevylil. Na sáčku mají napsáno, že je znovu použitelný. Což bych ocenil, ale ne v tom stavu, v jakém jsem jej vytáhl ze žracáku.
Po snídani doplníme vodu u studánky jako včera. Jsme zhruba 4 km od auta a je to jen přes kopec. Cestou potkáváme Filipovy kameny a abychom se ďábelsky rozloučili s tímto krajem, jdeme ke kameni, pod kterým se skrývá keška Lucifer.
Filipovy kameny jsou hezké a jsou na Grasselově naučné stezce. Grassel byl lupič a loupežník, který operoval ve zdejších lesích, ale i v Rakousku. Z jeho jména je potom odvozeno naše slovo ‚grázl‘. Podle informacní tabulky byl kdysi u Filipových kamenů i totem a lavička, které zde vybudovali trampové. Dnes po nich bohužel není ani památky. Česká Kanada je však historicky velice oblíbené místo pro český tramping.
Od Filipových kamenů jsme prošli loukou a mě celou dobu zlobila mapa. Respektive GPSka. Ano, už chodím primárně podle GPSky. Naštěstí jsme se neztratili a za chvilku jsme stanuli pod posledním bodem naší výpravy. Čeká nás výstup na Měděný vrch. Většinou mi kopce nevadí. Tohle byl ale pekelnej krpál! Nedivím se, že na jeho vrchu je Lucifer.
Odměnou za jeho zdolání nám byla hezká vyhlídka a oběd. Teď už jen seběhnout kopec k autu a odjezd. Brácha parkuje u Bizoní farmy a tak jsem mu slíbil, že ho tam hodím. Hodilo se mi to. Bizoní farma je půl kilometru od našeho prvního ležení. Pd záminkou pomoci bratrovi a tím, že mu ukážeme naše první místo, kde jsme nocovali, jsem se vrátil pro zrcátko, které jsem tam hned první vandrové ráno zapomněl na stromě. Vše dobře dopadlo.
