Poslední sníh

Pátek 13:00 a sešlapávám plyn. Jedu z Brna na server. Víkend v Orlických horách. Máme v plánu spát v autě a z jednoho místa podniknout dva výlety po okolí. Venku je příjemných jarních 23 °C a cesta hezký ubíhá. Ještě se zastavíme v Žamberku na náměstí vybrat z bankomatu, kdybychom na naší výpravě náhodou překřížili cestu pivu. Štěstí přeje připraveným.

Mám vyhlídnutý parkoviště. Je přesně na rozcestí. Dnes z něj zmákneme procházkou 10 km a zítra se vydáme po stopách československých bunkrů. Brácha tu byl minulý týden. Včera říkal, že to parkoviště, kam se chystám, je zavřené. No, musím doufat, že ho otevřeli…

Neotevřeli. Na parkovišti nás vítá cedule zákazu zastavení s dlouhým textem. Zastavuju vedle cedule, abych si ji přečetl. Flek je naštěstí kousek vedle. Parkuju na relativní rovině. Vyzouvám tenisky, beru toulavý kanady a jde se.

Tak tady parkovat nebudeme.

Zelená značka vede do Říček. Je to kousek a jde se dobře lesem. Les tu není v tak kalamitním stavu, jako jsem si zvykl na předchozím vandru. Navíc se už vše hezky zelená.

Nad Říčkami uhýbám ze značené stezky. Cesta vedoucí do lesa je lákavější. Vyhneme se tak vesnici a přijdeme spodem přes most ke sjezdovkám. Na těch je ještě sníh. Sice už jde opravdu jenom o zbytky zledovatělého sněhu, ale sníh to je. Nejspíš poslední ze sezony 19/20. Nemůžu odolat a vyrážím ke sněhu. Po sjezdovce nahoru, dokud mi to neuklouzne. Pravá ruka mě podepře. Zastudí. Zledovatělý sníh je ostrý. Nekloužu dál. S elegancí mně vlastní se vyhnu pádu a decentně si ulevím „ty vole!“

Mostek nás dovedl pod sjezdovku.

Sjezdovka je skoro nekonečná. Ale ve výstupu nepolevuju. Jen občas počkám na Jarču, která se plazí za mnou. Doháníme cestovatele před námi. Galantním karanténním obloukem je na vrchu mineme a pokračujeme po žluté.

Počasí se na nás dnes jenom smálo.

„Támhle je bunkr,“ říkám a mířím kousek mimo cestu. Jsme asi půl kilometru od auta a tak nám nedělá vrásky si kousek zajít. A je to opravdu si jenom 100 metrů. Vydáváme se tedy prozkoumat bunkr. Je celý zavřený, vstup chrání mřížová vrata. Před bunkrem jsou dvě ohniště a v zemi je zabetonovaný stůl a dvě lavičky. To bude dnes naše ideální místo, kde si dáme večeři. A asi nejen dnes…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.