Katedrály a svařák
Snídáme sladké čokoládové pečivo. (Měl jsem o dva kousky víc než Jarča, což mi bylo později během dne samosebou připomenuto…:) Craig, náš manchesterský hostitel, nás bere autem do vesnice Flint. Je tam jeho oblíbená zřícenina. Hrad, kde se v shakespearově hře Richard II. vzdal Henrymu Bolingbrokovi.
Hrad je opravdu krásný, ale je čas jít dál. Míříme zpět směrem na Manchester do města Chester, kde ani Craig ještě nebyl. Starobylé město s univerzitou již není jako Flint ve Walesu, ale je v Anglii. Během hodinky procházíme celé historické centrum. Jsou zde římské zahrady a amfiteátr.
Před opravdu majestátní a obrovskou katedrálou se zastavujeme. Je tu velký anděl vyrobený z nožů. Chvíli nechápu a ptám se Craiga, jestli to má nějaký význam. „V Anglii jsou zakázané střelné zbraně, takže jediná reálně použitelná a snadno dostupná zbraň je nůž. A to je právě důvod, proč byly na výrobu anděla použity nože. Na poranění způsobená nožem v Anglii zemře při potyčkách nejvíc lidí,“ vysvětluje.
Vstupujeme do katedrály, která je zevnitř ještě úžasnější a majestátnější než zvenčí. Je tam zakázáno fotit, což jsme respektovali. Tedy, až na fotku zahrady, která byla v jednom z křídel katedrály.
Na konci naší procházky Chestrem jsme závítali na zdejší vánoční trhy. Craig nás zasvětil do tradice britských vánočních trhů. Žádná prý není. Proto se zde dají koupit německé párky a belgické wafle, ale nic extra tradičního anglického vánočního. Posilněni svařákem a slaným koláčem se šunkou, vajíčkem a tradičním pudinkem (prý to není nic vánočního, ale prostě jejich oblíbené jídlo po celý rok) jsme vyrazili zpět do Manchesteru.
Craig nás v Manchestru vysadil u centra a jel domů. Potřeboval nakoupit a obchody prý zavírají v pět. Držíme se jeho příkladu, nakupujeme základní potraviny na večer a ráno a vyrážíme za památkami.Jenže naše příprava je žalostná. Co tu vlastně je za památky? Katedrála, jak jinak. A co dál? Všichni, kdo už v Manchesteru byli nám to musí odpustit. Trhy a vidina svařáku jsou lákavější než památky. A jsou všude kolem. Takže nám musí odpustit i ti, kteří čekali nějaký detailnější popis Manchesteru. :)
Před odjezdem si dáváme ještě kafe a už sedíme v buse zpět do Liverpoolu. Tady nás čeká půl míle pěšky k Adrianovi, našemu hostiteli na poslední noc. Adrian je rumun pracující na stadionu Anfield Road jako kuchař a se svým polským kamarádem Tomasem vaří pirožky. Chvíli se s nimi bavíme, ochutnáme pirožek a brzy uléháme. Zítra nás čeká China Town a The Beatles Story muzeum.
